Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Abenomics and its influence on the business relations of the European Union and Japan
Egreši, Martin ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Obchodní vztahy mezi Japonskem a Evropskou Unií prošly od konce druhé světové války dynamickým vývojem, který po dlouhá desetiletí nepřinesly žádané výsledky. Většina jednání, která se během 60 let po válce uskutečnila, ztroskotala na požadavcích a podmínkách obou stran, ze kterých nechtěly ustoupit. Právě v případě Japonska zde vždy působil problém v ochranářské politice domácího trhu, snížené konkurenceschopnosti zahraničních firem a ochrana domácích produktů skrze vysoká cla, která vždy bránila v dosažení potenciálu, který vzájemný obchod nabízel. V roce 2012 po nástupu nové vlády strany LDP se japonský postoj změnil a premiér Šinzó Abe započal vyjednávání s Evropskou Unií ohledně nové obchodní spolupráce. Tato jednání byla součástí Abeho plánu na obnovu japonské ekonomiky, která se nacházela v recesi po špatné ekonomické strategii v 80. letech a světových finančních krizích následovaných jadernou katastrofou ve Fukušimě v roce 2011. Jako odpověď představil Abe tzv. tři šipky - soubor domácích a zahraničních ekonomických opatření s cílem nastartovat japonskou ekonomiku. Jednání s EU pak probíhala společně s dalšími zeměmi, nicméně tato obchodní setkání se řadila vzhledem ke společné obchodní historii a možnosti ekonomického růstu na obou stranách mezi ta nejdůležitější i z pohledu světového...
Abenomics and its impact on japanese economy
Machalová, Lucia ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Zuzana (oponent)
Práce řeší vliv ekonomických reforem tzv. abenomiky na japonskou ekonomiku a jejím cílem je posoudit, do jaké míry jsou tyto reformy úspěšné a efektivní. Z metod je využit hlavně popis a analýza. Popis převládá v prvních dvou kapitolách, kde je popsán vývoj japonské ekonomiky s důrazem na faktory, které způsobily její současný stav. Následně je vysvětleno fungování jednotlivých reforem abenomiky, tzv. tří šípů. Poslední kapitola analyzuje, nakolik se podařilo cíle těchto tří šípů naplnit, a zároveň se pokusí odhadnout jak se japonská ekonomika bude dále vyvíjet.
Problémy a udržitelnost japonských veřejných financí: hrozí Japonsku státní bankrot?
Jägerová, Lenka ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnocení aktuálního stavu veřejných financí Japonska a jejich dlouhodobé udržitelnosti. Dílčím cílem je vymezení fiskální a dluhové udržitelnosti japonské ekonomiky a současně zhodnocení cílů a vládních reforem v této oblasti. Dále je v práci zkoumána vazba fiskální situace na další problémy, se kterými se Japonsko potýká, a to především s rychlým stárnutím populace, slabou domácí spotřebou a nízkým tempem růstu HDP. Diplomová práce je členěna do tří kapitol. První kapitola připomíná základní poznatky z teorie veřejných financí a fiskální politiky. Druhá kapitola a třetí kapitola jsou zaměřeny empiricky. Je analyzován vývoj japonské ekonomiky po vstupu do nového tisíciletí a přijaté fiskální reformy za vlády premiéra Koizumiho a za současného premiéra Abeho. V závěru práce je provedena analýza současného stavu fiskální situace země a zhodnocení její dlouhodobé fiskální a dluhové udržitelnosti.
Vliv reforem v rámci Abenomiky na fiskální situaci Japonska
Starečková, Martina ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou reforem současného japonského premiéra Shinza Abeho a jeho vlády, konkrétně dopady druhého šípu Abenomiky na udržitelnost kritické situace japonského veřejného zadlužení.
Japonský bankovní systém se zaměřením na finanční krizi 90. let
Sýkorová, Kateřina ; Schlossberger, Otakar (vedoucí práce) ; Leová, Simona (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem japonského bankovního systému v širším společenském kontextu od vzniku prvních bankovních institucí v období Tokugawa až do současnosti. Největší pozornost je věnována jeho roli při vzniku finanční krize na přelomu 80. a 90. let 20. století a dopadům, které na něj tato krize měla. V práci jsou popsány hlavní příčiny této krize, které je nutné hledat jak na straně bankovního sektoru, tak ve zpožděné a nedostatečné reakci japonských vlád. Z analýzy protikrizových opatření a reformních snah vlád cílených do oblasti bankovního sektoru vyplývá, že v podstatě pouze tři ze čtrnácti premiérů v období 1991-2012 přišly s opatřeními zaměřenými na ozdravení a další rozvoj bankovní sektoru. V závěru práce jsou diskutovány možné dopady hospodářské politiky současného premiéra Šinzóa Abeho, tzv. "Abenomiky", na bankovní sektor.
Vliv fiskální a monetární politiky na ekonomiku Japonska v letech 2008 až 2014
Marinkovič, Filip ; Procházka, Pavel (vedoucí práce) ; Pavelek, Petr (oponent)
Od počátku 90. se Japonsko potýkalo s ekonomickou stagnací a nevýkonností. Důsledkem byla tzv. Ztracená dekáda, která se postupem času protáhla na dvě desetiletí. V roce 2012 se stal novým premiérem Shinzo Abe, který představil soubor reforem s cílem zvrátit dosavadní vývoj. Tato bakalářská práce se zabývá novou politikou Shinzo Abeho tzv. Abenomikou. Analyzuje problémové aspekty Japonska a jejich vliv na ekonomiku. Dále zkoumá přístup nové vlády k těmto problémům a její reformy. Na závěr práce jsou komparovány data a dílčí závěry analyzovaných témat ve snaze odpovědět na otázku, zda nová politika Shinzo Abeho je účinná v porovnání s předchozími vládami.
Abenomics: Vstříc světlejším zítřkům, nebo stále to samé?
Pinta, Ondřej ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Špecián, Petr (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá dopady souboru politik japonského premiéra Šinza Abeho, který se souhrnně nazývá Abenomics. Abe představil program tzv. "tří šípů". Tyto šípy zahrnují: fiskální expanzi, kvantitativní a kvalitativní peněžní uvolňování a reformy regulatorního systému. Tato práce se soustředí na analýzu naplnění těchto cílů a srovnání s předchozími politikami. Abeho kabinetu se podařilo zvýšit inflaci a depreciovat jen. Růst dluhu se téměř zastavil a HDP se do určité míry zotavilo. Dalšími problémy, jimž Abenomika musela čelit a které tato práce zkoumá, byly například uzavření jaderných elektráren a zero lower bound na úrokové míře. K analýze reálných dopadů Abeho politik je použit syntetický counter-factual (srovnávací scénář). Tato metoda simuluje stav ekonomiky v alternativním Japonsku, kde by se Abe nestal premiérem. Výsledky této analýzy naznačují, že výsledné dopady Abenomiky do ekonomiky jsou mírně pozitivní nebo zanedbatelné.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.